Pokrytecká společnost ale racionální argumenty nepřijímá.

A kde že jsou ty racionální argumenty?

Malý poznatek - všimla jsem si, že skoro všichni lidé, kteří jsou proti homosexuálům, pro které je nemyslitelné, aby adoptovali děti, tu na IDnes u článků na homo téma diskutují jako někde na pavlači - tykají, urážejí, argumentují informacemi z profilu (vzdělání, vzhled, apod.), jako kdyby jen někdo s určitým věkem, vzděláním, vzhledem a podobně mohl mít názor. Škatulkují. Těch diskuzí jsem si přečetla několik a opravdu se divím, že ani ve 21. století je pořád dost lidí, kteří nechápou, že se KDOKOLI MŮŽE VYJADŘOVAT K ČEMUKOLI. Vyrojila se tu desítka článků o uprchlících, přitom drtivá většina z pisatelů neviděla uprchlíka ani z rychlíku. A přitom mají právo k tomu mluvit. Já nejsem lesbička, nejsem ani žádná politička, nikdy jsem nestudovala problematiku této menšiny, ale přesto mám právo na svůj názor. Stejně jako nemusím mít děti, abych se vyjádřila k výchově. A takhle bych  mohla pokračovat dál. Snažím se tu na diskuzích chovat tak, jako kdyby ten člověk seděl proti mně. Věřím, že jde diskutovat s úctou, věnovat se JEN tomu tématu, konstruktivně témata probírat ze všech úhlů. Vždyť je to krásné, že máme každý jiný názor..Vážím si každého, kdo píše, ale pokud budu mít pocit, že pisatel překračuje civilizovaný projev, tak odmítám na jeho/její výkřiky reagovat.

"Vyrojila se tu desítka článků o uprchlících, přitom drtivá většina z pisatelů neviděla uprchlíka ani z rychlíku."

Ještě jsem na vlastní oči neviděl nikoho umírat na syfilis, přesto jsem si jist, že bych touto chorobou onemocnět nechtěl. Také jsem nežažil silné zemětřesení, nebo přímý zásah bleskem, přesto ani jedno z toho zažít netoužím  a proto například v mouřce nepolezu na střechu .

Co obnáší blesk, syfilis, zemětřesení či muslimští přistěhovalci si lze snadno dohledat a udělat si názor, aniž bych to napřed musel testovat na vlastní kůži, nemyslíte?

Milá blogerka, mám také podozrenie, že akosi vôbec nechápete rozdiel medzi domácim zvieratkom a ľudským dieťaťom. Vaše argumenty by boli dobré, ak by sa jednalo o to, či si homosexuáli môžu kúpiť psíka, kočičku či akvarijné rybičky.

Ja uvediem len jeden argument, resp. otázku: Prečo homosexuáli chcú cudzím, nebiologickým deťom robiť to, čo sa im samým z duše protiví - teda žiť v opačne sexuálne orientovanej rodine?

Homosexuálov nikto nenúti, aby násilne vstupovali do heterosexuálnych partnerstiev, resp. aby v nich žili. Je to pre nich neprirodzené. Tak prečo chcú to isté, len v opačnom garde, nútiť deťom - navyše bytostiam, ktorých vývoj sa ešte len formuje? Aký vzor pre heterosexuálne správanie asi tie deti získajú u homosexuálov? Viete mi to vysvetliť?

Jozefe, pro mě Váš příspěvek postrádá logiku. 1. Nemyslím, že se homosexuálům protiví žít v opačně sexuálně orientované rodině (myslím tím s jeho/jejími rodiči). Problém nastává, když rodiče neumí pochopit jejich sexualitu a třeba je zapřou a vydědí -  v takové rodině se asi nežije příjemně nikomu (je to stejné, jako když se dítě rozhodne být umělcem a jeho rodiče si přitom plánovali, že jejich synáček či dcerka bude doktorem, nebo když si dobře vychovaná dcerka domu přivede exota..). 2. Váš poznatek o vlivu na sexuální vývoj je (podle mě) úplně mimo. Podle Vaší logiky by tedy znamenalo, že ten, kdo se narodil jako homosexuál, musel někde v rodině "tuto" úchylku pochytit. Což, jak víme, je nemožné. Narodíme se tak, a nic s tím neuděláme. Nevím, o jakém vzoru pro sexuální chování mluvíte? Vám snad rodiče říkali, jak to máte dělat? Nebo Vás nechávali nahlédnout do jejich ložnice, abyste získat ty správné pohyby a návyky? Člověk je zvídaví, a nejvíc se naučí tím, že se dotýká sám sebe, v hlavě si přehrává fantazie, čte různé články, poradny, romány, erotické časopisy, občas něco slyší od kamarádů, s otázkami jde (pokud má důvěru) za rodiči. A to jako myslíte, že homo rodiče budou dítěti vtloukat do hlavy, že by si jejich dcera měla najít přítelkyni? že jsou tak zahledění do sebe, že si jako všichni homosexuálové dali tajnou schůzku, kde se dohodli, že svět změní v homo svět?  Respektuji Váš názor, ale požádal jste mě o vysvětlení, a výše napsané je tedy moje nejlepší možná odpověď.

Autorko, ještě mám na Vás dotaz. Pokud neuznáváte všeobecné normy, které by měla společnost dodržovat, aby mohla fungovat, tak pravděpodobně ani nedodržujete pravidla silničního provozu, že? Cituji z Vašeho blogu: "Já jsem jediná, kdo může nastavit, co PRO MĚ bude logické, spravedlivé a pravdivé. Zbytek je jedno. Bytostně toužím jen BÝT." Z toho vyplývá, že při jízdě autem Vám přece kus plechu (značka) nebude určovat, co je logické a spravedlivé. Takže si jezdíte jak chcete bez ohledu na to, jaká spoušť za Vámi zůstane a kolik nehod způsobíte, i když třeba shodou okolností se zrovna Vám nestane nic. V tom případě bych se ale bál jet s Vámi autem. Bez ohledu na to, jestli vlastníte auto a řidičský průkaz berte výše napsané jako snad trefný příměr. Proč se snad většina lidí snaží dodržovat pravidla silničního provozu? Aby se jim něco nestalo? A proč je problém dodržovat pravidla v osobním životě? Tam už "nevadí", když se něco stane? Proč v jednom případě lze dodržovat normy a v jiném ne? Zkuste se zamyslet...

Dobrý den, Petře. Stojím si za tím, co mám v profilu napsané. Jen já mohu sama posoudit, co pro mě je pravda. Co člověk, to jiná pravda. Profil nemá znít jako nadřazený výlev, ale jako pokorné přiznání, že co člověk, to vlastní hodnoty, pravidla a zákony. Trošku nešťastně jste to přirovnal k pravidlům silničního provozu. Nemyslím, že je to podobné. Navíc pravidla ve společnosti se mění - nebudu tu vyjmenovávat příklady, ale je mnoho věcí, které byly v nedávné minulosti zakázány - a teď jsou povolené..nebo naopak přikazovány, a dnes jsou zakázané.

"Zažila jsem situace, kdy bylo kolem deset mužů a jen jedna žena, a v určité kritické chvíli to byla právě ta bytost s prsama, která měla jako jediná ty pomyslné "koule"." No jo, takže  tou ženou jste musela být logicky jenom Vy ovšem takových žen asi zase moc nebude...

Jane, trefná úvaha. Také mě to napadlo, že to tak může vyznít. Já ale zažila situaci, kdy jsem byla svědkem - nějaký tým složený z mužů a jedné ženy řešil určitou věc. A jediná ta žena dokázala něco, na co žádný z nich nezmohl. Neříkám, že ženy jsou lepší a muži horší. Říkám ale, že žena může být dominantní a věci řešit logicky a chladně..a muž může být citlivý. Nikde není dáno, jak má žena správně mluvit, vypadat nebo myslet.

Argument: Poptávka heterosexuálních párů po dětech výrazně převyšuje počet dětí v dětských domovech. Může mi tedy někdo vysvětlit proč stále máme dětské domovy? Podle této informace by mělo jít o pojem který můžeme znát pouze z literatury a historie. Dalším faktem je, že zatímco obvyklé heterosexuální páry požadují malé, bílé, naprosto perfektní dítě s potvrzením původu a pokud možno i rodokmenem, lidé, kteří se často ještě dnes setkávají s diskriminací a šikanou (a neříkám že jde o pravidlo), dokážou být k nedokonalosti tolerantnější.

Enrique, jsem moc ráda za Váš příspěvek. Souhlasím!

Fakt je, ze treba u slonu je vychova mladat vyhradne veci slonic; vcetne porodu. Samec to po oplodneni vzda; odchazi a ostatni je na mame a "tete/tach". Nezda se, ze by vychova otcem/samcem chybela, natoz aby populace slonu casem treba degenerovala.

Opět sloni. Zase sloni. Jenže lidé nejsou sloni. Lidé nepatří do řádu chobotnatců. Dovoluji si sem zkopírovat část svého příspěvku ze starších částí diskuse.

Budete-li zkoumat například chování goril, tak dominantní samec je neúprosný ochránce celé rodiny a je schopen zaútočit a riskovat život, pokud získá pocit, že může být ohroženo jen jediné z mláďat. Ale lidé nejsou ani gorilami. Lidé jsou prostě lidmi. A zaznamenaná historie lidského rodu i moderní výzkumy jednoznačně prokázaly, že partnerský vztah muže a ženy založený na vzájemné úctě, lásce a celoživotní (nebo alespoň dlouhodobé) věrnosti, je model, který zajistil lidstvu přežití. Dětství (pohlavní nezralost) je u lidí nejdelší mezi všemi savci světa. Žádná jiná mláďata nejsou tak dlouho závislá na rodičovské péči – je to důsledek naprosto originální sociální vazby mezi rodiči, která nemá v přírodě obdobu. Tohle je naše přírodní přirozenost. Sloní přirozenost se týká slonů, nikoli lidí.

Vynikajici :)

Barboro, děkuju:)

Tak, hysterický výlev má autorka za sebou a my si musíme počkat na druhý díl, kdy začne předkládat argumentu.

Ale, pozor, člověj není nesmrtelný

Netrpím domýšlivostí, ale tak nějak maličko mne napadlo, jestli tento blog trošinku nenavazuje na ten můj blog http://blog.idnes.cz/admin/c/472956/preview-page.html

Nicméně z diskuzí pod oběma blogy pro mne vyplynuly 2 velice zajímavé skutečnosti:

1) Nestačím ani pojmout, s jak nebývalou AGRESIVITOU v současnosti vystupují převážně ŽENY na obhajobu homosexuálů. Vlastně na obhajobu čehokoliv. To, že ženy přejímají hrubost, agresivitu a militantnost považuji za tragédii doby, ale asi jsem starý naiva, protože jsem vážně netušila, že je to tak zlé. Proč ženy nechtějí být ženské?  Ta co svou ženskost zachovává je dnes puťka, blbka, barbína, zoufalka....Napadá mne jen, že taková tvrdost a hrubost musí pocházet z vlastního neuspokojivého osobního života, dětství, co já vím....bývaly doby, kdy přítomnost alfasamce ženy nadnášela až se chvěly, dnes s ním bojují, zesměšňují ho, napadají....nechápu...

2) Vždy když se sypou proti sobě argumenty z obou stran, všichni se handrkují o dítě, jako by to byl kus hadru. Všichni PRO zcela jasně vědí, že dítě bude šťastné a spokojené s homo tatínky i maminkami, protože kolem sebe takové děti mají. Jistě, ale tak jako jiné týrané děti to nemají napsané na čele, ani zde nikdo dětem do hlavy nevidí. Tak jako nikdo nemůže vědět zcela jasně, pokud není takovým dítětem, jestli je mu lépe u tet v dětském domově nebo v homo rodině. Je jasné, že nic není černobílé, ale nač navyšovat rizika? Proč ti radikální zastánci zcela jasně opomíjejí svědectví dětí, které takovou výchovou prošly a tvrdě proti ní vystupují a to včetně těch homosexuálních dětí Takže jediným relevantním názorem je názor dítěte a to, žel bohu, je v případě heterosexuálního dítěte vždy představa tatínka, maminky a dětí. A opravdu je k tomu nenutíme my, hnusní netolerantní heteráci.

Je to jejich vlastní přirozenost. A jít proti ní je experiment, na který bych si já osobně netroufla, pokud by mne opravdu zajímalo samotné dítě. Ale vidím, že je spousta žen, co by děti bez rozmyslu rozdaly, ve jménu boje....ach jo