Je to jako lavina - skoro všichni zmiňují jen to, co uprchlická vlna bere a vezme, v čem se budeme muset omezit. Já se na to koukám z jiného úhlu. Vše je totiž dobré. Vše je přesně tak, jak to má být.
Beru život jako křivku. Nahoru, dolu. Něco jako nádech a výdech. Milostný akt - dovnitř a ven. Aby bylo jedno, musí být druhé. Tento můj pohled mohu aplikovat na mikro i makro kosmos.
Zeměkouli připodobním k lidskému tělu. Můj vlas těžko zajímá piha na koleni. A pihu zase fakt nezajímá žilka v malíčku. Přesto ale všechny tři jmenované částečky mají společný základ. Svým způsobem je vše na sobě závislé a přitom nezávislé. Vše je plné paradoxů.
Bude to znít zmateně, ale opravdu mě současně zajímá, a zároveň nezajímá nynější uprchlická krize. Není mi příjemné, že někde je velká masa lidí, kteří mají úplně jiné zvyklosti a morálku. Mrzí mě, že umírají lidé. Chápu, že se každý chceme mít dobře. Respektuju to, že někdo jede do Evropy s vidinou, že tu na něj čeká zlatý důl. ALE - nic se neděje náhodou. Neříkám, že to bude lehké. Nemám žádnou odpověď na to, co s tím. A vlastně ani nemusím! Stačí mi vědět, že vše na této planetě roste, vyvíjí se, je chvilku mačkáno a pak zase natahováno, a je to tak přesně v té podobě, v tom čase, v jakém to má právě být.
Korán jsem nečetla, poznala jsem určitě méně muslimů než křesťanů. Z toho, co o islámu vím (a přiznávám úplně natvrdo, že je to z drtivé většiny ze zpravodajství v televizi nebo na internetu), mi tento náboženský směr není blízký. Jsou ale miliony a miliony lidí, kteří se v tom našli (a dokonce i někteří Češi, kteří k němu dobrovolně konvertovali). Co ale nejde popřít je fakt, že islám se od dob jeho "zahájení" :) moc nemodernizoval. I takové staré a zatuchlé křesťanství oproti islámu nějak následkem změny ve společnosti postoupilo kupředu (jsou to zatím jen centimetry - tak to vidím já:), ale něco se aspoň děje).
Nejsem politoložka, nejsem socioložka, nejsem ani specialistka na křesťanství a islám, ale použiju svůj zázvorkový rozum - muslimové budou muset nějakým způsobem (i kdyby jen nákupy a procházkou po ulici) být konfrontování s evropským stylem života. Děti imigrantů budou nasávat víc pohledů na svět, než kolik by nasály v čistě muslimské zemi. Věřím, že postupem času se v nějakém bodě prolne tento svět dvou náboženství a obě skupiny si z toho odnesou něco dobrého. Islám je moc dlouho ve své původní podobě, Evropu potřebuje. Potřebuje se s ní sžít a Evropa se zase potřebuje sžít s islámem. Nemůžeme dělat jako že nee, my ten islám nechceme a tak ho odsud dostaneme. To nikam nevede! Je to jako zakrývat si oči a myslet si, že nejsem viděn. Islám tu je a jednou ho budeme muset zažít, stejně jako islám jednou bude muset přijít ke konfrontaci s křesťanstvím, s ateisty, s feminismem, apod.
Když se do Česka začali stěhovat první vietnamští příslušníci, také to bylo něco nového. Ti původní Vietnamci se moc s okolím nekamarádili, mnohdy se ani doteď nenaučili pořádně česky. Jejich děti, to už je ale jiná. Kdykoli jsem se ve škole setkala s nějakým Vietnamcem nebo Vietnamkou, vždy to byli dříči a výteční studenti! Ano, arabská komunita pravděpodobně bude potřebovat více času, ale zvědavost dětí prostě nejde zastavit. Někam to maličké bude chodit do školy, jezdit na výlety, chodit do kina.
Mám pokoru k přírodě. Člověk je také příroda. Mám pokoru k lidem a věřím, že po určitých nepříjemnostech se vše usadí a bude klidné. Dokud nepřijde zase další příležitost k růstu:)
